Koronavirus

Nebezpečný strašák řádící po celém světě, si našel místo ve vědomí každého z nás. Existují mraky konspirací, hromada názorů na opatření a nebezpečnost viru, no a očkování - to je téma samo o sobě. Každopádně je to nemoc šířící se médii jako požár "pálící" každého z nás.

Pro začátek napíši, že tento virus skutečně existuje, ovšem zda to je či není nějaký promyšlený politický tah, jak si zotročit lidstvo, to je otázka. Už jsme o něm slyšeli všichni, někdo ho prodělal, jiní s ním přicházejí denně do styku a modlí se, aby ho nechytli a další skupina nezná nikoho nakaženého a proto si myslí, že je to jen politická blamáž. Ať už virus pochází z laboratoře nebo ho na člověka "flusl" mrtvý netopýr z čínského tržiště, je tu s námi a není úplně jasné, zda-li s tím ještě dokážeme něco dělat. Nebudu tu tedy rozebírat původ viru, ale spíše jakousi energetickou dráhu a jeho působení na lidi.

Důvod, proč se koronaviru nyní bojíme víc než rakoviny nebo AIDS, je obrovské mediální nafouknutí. Uvědomme si, že strach není z energetické podstaty vůbec nic dobrého, přináší pouze negativní věci, a pokud se strachem na toto téma necháme ovládnout, přitahujeme k sobě toto svinstvo více a více. Je tu pořád spousta lidí, která se sebou v tomto ohledu neumí pracovat, kteří neví, jak je toto nebezpečné a proto si dovolím tvrdit, že tu nejsilnější zbraň, kterou virus drží v rukách, jsou právě média. Je samozřejmě dobře informovat o dění ve světě, ale následky, které to napáchalo tentokrát, jsou nedozírné. Smutné je, že média ani neví, co provedla a určitě se nebudou k ničemu takovému hlásit. S tím tedy počítám. Faktem ale zůstává, že právě oni nekonečně opakujícími se každodenními zprávami děsícími prostý lid, zaseli strach do našich srdcí, ten nás pak pěkně zpracovával, usazoval se v našich emocích a pak jsme ho nemohli už vyhnat z hlavy. Je až ohromující, jaké množství zpráv ohledně koronaviru vyšlo, koukaly na nás prakticky odevšad - z internetu, televize, rádia. Každý jsme viděli grafy s počty nakažených, sledovali mapy šíření, se zatajeným dechem jsme zjišťovali, kolik mrtvých ten den přibylo, nevěřícně sledovali davy lidé v rouškách a záznamy z testování. A pak můžeme krásně vidět, v co se takový strach zhmotní - většina našich životních oblastí byla ochromena. Rodina, přátelé, práce, doprava, nakupování, svoboda celkově. Prakticky co šlo zasáhnout, to se také stalo. Je to celkem jasný příklad globálně sdílené emoce, která má obrovské dosahy, pokud se toho zúčastní taková masa lidí, jako tomu bylo. Je tedy hrozné, že nás do něčeho takového nechala média zatáhnout v dobré víře nás informovat, abychom se chránili - asi už vidíte, jak paradoxně to zní. 

Zda se z toho dostaneme, či nikoliv, záleží pouze na lidech. Řekla bych klidně vykašlete se na Babiše, Prymulu, Blatného a celou tu sebranku a myslete na sebe a své blízké, chraňte se, nenechte se od někoho zbytečně nakazit, ale dodržování tzv. "opatření" jen půlka pravdy - a hlavně si také můžeme klást otázku, zda jsou tato opatření vymyšlena tak dobře, aby fungovala. Pokud se viru budeme pořád obávat a žít tím způsobem, že vlastně žít nebudeme, pak je to neřešitelné. Budeme pak moci nosit roušku do zblbnutí a nebude to k ničemu. Smutné je, že na to, aby se začaly dít pozitivní věci, musí i lidstvo začít myslet pozitivně, vymýtit ten strach a začít se z něčeho radovat, ale je to vůbec možné? Na čem totiž média nejvíc vydělávají? Jaké zprávy nejvíce lidi zajímají? Co nejvíce upoutá pozornost na nějaké téma/osobu? No přece šokující, děsivá a katastrofální informace. Lidé je rádi čtou a média pak mohou fungovat, vlastně jen plní to, co si lidé žádají. A v tom spatřuji ten pesimismus. Zvrácení tohoto stavu je celkem nemožné a proto s námi virus bude ještě dlouho. Budeme se hezky topit ve strach a se zděšením všichni budeme nuceni podstupovat další šílená opatření a třeba i očkování.  Je to dáno hlavně malým počtem osob, kteří i navzdory tomu, co se děje, drží určitou hladinu pozitivity. Nemluvím teď o žádném naivním optimismu, ale cítění skutečných pozitivních emocí, které jsou nyní většině lidí odepírány opatřeními (na jednu stranu tedy fyzicky působí proti viru, ale na energetické podstatě podporují jeho ujímání na lidech). Těmito emocemi jsou láska, vděk, radost, pokora, tolerance, už jen třeba úsměv, vychutnání si příjemného okamžiku - to je ten život, k tomuto bychom měli směřovat a nenechat si tyto vzácné emoce brát. Pokud si jsme takové informace, že bychom takové emoce měli vyhledávat a držet si je v sobě co nejdéle, lze to pak i s opatřeními proti fyzickému šíření viru. 

Roušky

Nejsem žádný dezinformační blábolista a proto vám nebudu tvrdit, jak je nošení roušek škodlivé - ony mají svůj význam. Souvisí to s obranou proti viru jak na fyzické rovině, kterou hlásají odborníci a politici, ale také s duchovní podstatou. Vraťme se na moment k lekci vytváření energetické bariéry, která nás chrání před negativními vlivy okolí. Je to vytvoření nepropustného energetického obalu kolem osoby. A rouška? Tak ta má zcela podobný význam a velkou výhodou je, že i pro duchovně nezaložené jedince, kteří o nic takového nemají zájem či o tom prostě nevědí. Pokud si navlečete na obličej roušku, tvoří bariéru mezi okolím a vašimi dýchacími cestami. S takovým vědomím ji lidé nosí a tak funguje i na energetické rovině, protože tuto duchovní informaci do ní vkládáme. V tomto smyslu je každý člověk úžasná myslící bytost tvarující energii kolem sebe - ať už vědomě či nevědomě. A co na to odpůrci roušek? Na co je člověku rouška, při jejímž každém nasazování nadává a nejraději by je protestativně spálil Babišovi pod oknem? Upřímně na nic, tedy téměř. Takový člověk do roušky nepředává energii s informací ztvárňující bariéru, takže ho nechrání tolik a ještě je s největší pravděpodobností více náchylnější k onemocnění. To je ale jen energie kolem roušky. Co když ten člověk popírá existenci viru nebo se ho nebojí? Věřte nebo ne, je to energeticky stejně účinné, ne-li více, ale má to jeden výrazný háček. Pokud popírám existenci něčeho, pak si nic takového nepřipouštím a ani mě to nijak dál neovlivňuje - čili mé emoce odpovídají stavu neexistence viru a takové informace potom vyzařuji i přitahuji. To toho člověka chrání, drží to zkrátka virus mimo vás. Ale je to tanec na tenkém ledě, uvážíme-li každodenní mediální masáž. Každý může lehce konvertovat do toho špatného stavu. Je tedy nesmírně těžké neobávat se této nemoci zároveň s tím, že je všude kolem nás strach ostatních, který nám neustále dýchá na záda. 

Při pandemii koronaviru způsobené pandemií strachu jsme ochuzováni o pozitivní emoce, které jsou zcela zásadní pro správné fungování našeho těla. Už jsem je vypisovala výše. Nejhlavnější je láska, ze které se pak odvíjí další druhy jako radost, štěstí, zdraví, pokora, vděk, tolerance, hojnost,... Svět byl sice na štíru s těmito emocemi už předtím, ale teď jsme jako planeta zombie, přežívající jen s těmi špatnými, ze kterých se snažíme vybruslit. S negativními emocemi nejde žít šťastný život, proto se vždycky budou nabalovat nějaké další problémy a všechno negativní je zároveň přímo umocněno pokud se na tu samou emoci myslí globálně. Situace se může neustále horšit do takových rozměrů, které si nyní nedokážeme představit. Dokonce už jsem narazila na názory politiků, že třetí světová válka je za dveřmi. Sakra to je ale děs! Všude samý strach a pak napíšou ještě tohle??? 

Jak přimět tu samou masu lidí, aby začala smýšlet pozitivně? Každý můžeme začít sám u sebe, vydáváme se tím ale na cestu plnou strastí, protože nám ostatní pořád budou házet klacky pod nohy. Je pak těžké nespadnout, ale určitě stojí za to se pokusit vydržet co nejdéle. Vůbec nejjednodušší by bylo, kdyby média hromadně šířila pozitivní zprávy, problém je ale v tom, že takové lidi moc nezajímají, je to tedy začarovaný kruh. Sama jsem zvědavá, jak to celé dopadne, snažme se tedy všichni bojovat, stále máme nějaký důvod za co. Vytvářejme kolem sebe krásnou, laskavou energii, nesledujme ty strach šířící zprávy, všímejme si radostných detailů, usmívejte se, dělejte věci tak, abyste se měli dobře a cítili jen krásné pocity, rozhlédněte se kolem sebe a prožívejte každý předmět, člověka, vnímejte své myšlenky a navádějte je na ty hezčí a hlavně se nevzdávejte!

Autor: Elveliel